představte si že je jediná a vy na ni myslíte neustále tolik že se ji vydáte hledat až na samotný konec světa a tak jdete jdete jdete a najednou se zatáhne obloha a prší no tak se někam schováte (mimochodem, byl to kostel) a jak zase výjdete potkáte…
já stál na cestě mezi poli po pravici zmítal se vánkem oceán zlatých vlasů ječmenů napravo pšenice kyprá jako šestnáctiletá krev vlčích máků a slzy chrp promiň mi příteli že to nedokážu popsat dost přesně abys zažil koncert skřivanů vyhrávajících do…
chtěl to Všemohoucí nebo je to náhoda na kterou nevěřím domov můj stojí na straně východní často vnímám prvopočátky tak dávného nekonečna jako je východ Slunce tuším že jen lidé znalí bolestí chápou rozhazování barevných pláten do davů taky tuším že…
v době kdy byla střecha obléhána mou maličkostí obvykle lidí spí já ne připadal jsem si sám spíše duše než já hlesla: "Dobrou noc, Hvězdy!" "Dobrou noc!" "Dobrou noc, Nebe!" "Dobrou noc!" "Dobrou noc, Stromy!" "Dobrou noc!" "Dobrou noc, Cvrčci" …
po nebi jezdí tucet nasraných aut neví to nebo je jim to jedno že se mohou srazit s hvězdou, Měsícem nebo třeba se Sluncem a až to udělají, udělají to všichni ale co, beztak už je to jedno... ty mašiny rozmašírovaly lidské srdce ještě když vrčely…
strom hvězda cit strom cit hvězda strom a hvězda pokáceli strom pořezali poštípali ... a od té doby z letních ohňů k nebi stoupají miliony hvězd