tváří v tvář a tobě zády kázat vědět si rady vždy než prohlédnutí že nejsi ty vysaje verše řádkům
poté co prsty zanořil do bilých pláten malířů po hlase našel klarinetistu byl všude doma tak jako on každý kdo hledá není bez domova klobouk zacinkal měli si co říct pár tónů s odchodem nechal rozsvíceno prostřeno a dveře dokořán věřil že to…
za zdmi co neměly být se chtěly ... a pěly ódy na ... tu lest připomeň každý den co myslím nepochopen budu neschopen dát verš k verši ať těší aspoň děti