krása trvající jako nádech milencůukrytá v hlubinách věčnostiaž zase příjde její časkrása věnovaná ihned vzatá zpět aby jiná mohla být Ti dána krása v natažené dlanimizející stisknutímkrása nahá jako dítě prosící o odpuštěnía to teďje odpověď

díky za každý čas co můžu žítdíky za každý čas kdy nechci umřítdíky za všechny chvíle kdy můžu slyšet dětský smíchnechat je v jejich bídě by byl smrtonostný hřích proto neopouštěj syny země abych neopustil syny ze měproto neopouštěj dcery nebeabych…

jako každý rokpřilétá vločkaaby tu na skokmohla počkatdo léta jako každý rokpřilétá sníhaby tu na skokslyšel dětský smíchdo létadolétá

tváří v tvářimrtvého Kristaubohá jeu Boha můžeš jen prosit za odpuštěnínebo děkovat tak jako takpotečou Ti slzy lidštějším vzkříšení být už nemůže

pokud je nepřijmemenebudou zůstane jen prázdná partitura linoucí se věčnostíbílé plátno obrazu až za obzor

kam kráčíš? Marie Maruško! opona roztrhla se v půli přímě jako srdce zastavení 3. kam kráčíš? Marie Maruško! děti již přibíjejí na kříž nahé jako sláma zastavení 6. kam kráčíš? Marie Maruško! rudé rty s ostřím mečů kovaných mlčením zastvení 7. Marie…

že ptáci mají křídlaje svoboda nebo nutnost? a že nemají ploutveje svoboda nebo nutnost? a že i trpké víno může být cennéje svoboda nebo nutnost? a že i špatné víno zůstává vínemje svoboda nebo nutnost? a to tisíckráte vyslovené ne je svoboda nebo…

co můžeme udělat pro svatost? snad jenzout sea chodit bosí nechat střepy a květyzařezávat se do nohou jistěbudou po nich šlapata smát se chudákům necítímneslyším ve vděčností rozedraných chodidlech našel jsem pravé Bohatství

snad Bůh pochopilbrutalitu masových zázrakůsnad nezapoměl na 5 000 mužů co hledali nacpání pupkuna křižováníkdyž nenacpal podle teatrální prostoty Lásky asi anoteď ještě abychom pochopili my

v ruce žmoulali zbytek chlebaždímaná krev tekla po propoletenci prstůrozhodnutí se jí stát nebo se utopit nebylo to nadarmo to fiat křížifiat vkřížení