tiše se šeptá mezi chlévy že dnes svět spasí děťátko do srdcí všech z Adama a Evy snad narodí se zakrátko a tak vás prosím, buďte s vírou když nás chrání dítě prostinké že malé skutky, dané s Láskou vůbec nejsou malinké!

něco ve mně tepe mé srdce něco v Tobě tepe Tvé srdce něco v nás tepe

na srdci šrám v hlavě páru na očích mám slzy a škváru v potu a krvi sny si sám nesu v pěšinkách z mrvy má tohle smysl? a když zas padnu tak abych znova vstal věřímv to věřím "snad jednou budem dál"

ulicí kráčíme mlčky míjíme davy mlčící o jejich příbězích a lžích míjíme mlčící novorozeně míjíme hrob s nezapálenou svící jsme tiší lidé jsme tiché lidstvo ach, jak tichý je tento svět

na pražcích touhy na kolejích ze snů vrátíme se? zda-li… vezou nás domů … slzavé kapky za okny se snáší na pražcích touhy mlčet je to snazší … na kolejích snových snad zastavují pro Tě a kdo ví kam zavezou nás příště?

ze všech chyb důležitosti všesložitosti a zlosti říkám si: je dosti dospělosti (v reakci na to, že příště nám zakážou i snít) a proto, až se Vás příště zeptají jaký smysl to má zašeptejte potají: „Píšu a črtám vámi zatracené, všem nepoznaným Můzám“…

nad svým hrobem životem znaven bez Boha sbohem půjdu spát jak poutník chodívá píseň doznívá bylo mi líto umírat koncem mého hlasu postřehl jsem krásu pomíjejícího pomíjeného? naposled je jedenkrát jedenkrát prožívat výjimečně všední tak všední v tom…

sám a sám zbytky křídel andělů posbírám a světlo z pouličních lamp až bude noc chladná, hluboká, temná ve sněhové vločky vpíšeme svá jména pak ať spadnou, roztají my v mrazivém jíní budeme si šeptat a posunky sdělovat si pravdu tak krásně dětsky…

v tichosti povídat si s Pánem s radostí usínat nad ránem co proseděli jsme společně v plnosti procházet životem s hrdostí na srdci svém pečeť Ducha mít věčně a pak až jednou skrytě a mlčky naposledy zavřeme víčky přivítá nás hlas že Boží děti jsme…

Jednou tak znenadání S mladistvým nadšením Přihnal se odpolední deštík Zašuměl v pianu všednosti A svým odchodem donutil mě Podívat se na ulici co dělají lidé Ti právě šněrovali své deštníky V naivní elegantnosti pokračovali za cílem svým Hledaje…