Básník, poněkud znavený, lidé, co žijí, bývají nevyspaní, ostrouhal tužku, již beztak dost ostrou, rozlil inkoust a prsty naškrábal do cákanců, dost hluboko, aby se to vrylo: vždycky přijde bez klepání mlčky nezve se tolikrát poslední cigareta (ty…
jak je krásná jak statečná a věrná chvíli jako dítě klidná chvíli zase nezbedná je nezvaným hostem co prosí a neslyšíš jak přichází mizí jak se jí zachce ale vždy až když zavazí jen pokud pramínky vlasů v ranách příliš blízko dostaly se k srdci to…
Byl podzim. Ptáci odlétali někam na jih a snad nalezli správný směr. Přál jim netopýr: „Budiž k Vám osud příznivý!“ Neslyšeli ho, nerozuměli mu. Vítr, cizinec, snažil se poučit: „Destiny don't exist! Destiny is bitch!“ Tentokrát ale nerozuměl on.…