jak popsat ráno? … tichá krása … něžná krása … surová krása … nesnesitelná krása … jak popsat Boha?
sem tam se to stane že zastaví se čas a lidí jsou pak zlí tak zvláštně zlí nemocní z nedostatku Lásky sem tam se to stane že zastaví se čas a zaleží jen na nás zda se zas rozhýbe, či ne
dobrý boj jsem bojoval víru uchoval miloval Bože co jsi mi dal popravdě jsem nepočítal že budu jednou umírat za to že mám rád a až se to stane že srdce své srdce krví malovat budu do bílého písku však já chci!
Bůh se vtěli do květiny fialky či kopretiny když Láska smí zářit bez bázně toť přátelé toť čas pro básně!
...
oblaka barvy mléka se sazemi sbohem a brečet chce se mi život to jsou koleje a výhybky a vzpomínky střepy střípky v posledním odpadkovém koši hledám tu, co snad tuší proč pouličním lampám se vyhýbám proč do očí se jí nedívám... protože není sníh a…
vycházejí v noci Hadi a Štíři a zlou mocí strach kolem šíří strach a zmar zoufalství a žal … a až mě ubijí až mě rozsápou pochopí že srdce mi vzít nemohou
odvahu to chce sám sebe vzdát se a Tobě se dát navždy se darovat sílu a zápor na vztek a odpor jemnost pokoj s ní kdo hledá smíření a nebát se dobrodružství neb každý přec dobře ví kdo nechce šlápnout v neznámé nepadne však ani nevstane jen jedno…
když jsou si tak blízko že se slyší mlčí to stačí a plachými dotyky vyjádří vše kdo je uvidí stěží uvěří že skrytě tady leží dvě srdce v souznění dva lidé v objetí úryvky ticha v polibek se promění v první, v druhý, v třetí…
ztichlou ulicí vstříc zapadajícímu slunci vítr unášel list jen chvíli beze strachu z pout stébel trávy barvou podzimu potřísněn cosi ve mně vzbudil asi radost … rudý kotouč zaplul za obzor barvy potemněly prozřel jsem, toť vlastně smrt zemřel marně?…