tak si zase jednou říkám
co to tu píšu za sračky
hlavy a paty to nemá
nejednoznačnost mého vyjadřování je naprosto jednoznačná
prostě hrůza
„Já to čtu.“
„Kecáš!“ odpovím
„Ne, fakt, čtu všechny tvoje básně! Líbí se mi.“
„Jo? A to jako proč?“
„Vidim v nich tebe.“ prostá odpověd
„To tak, schovávám se ve verších až příliš dobře.“ směju se
„Ano, ale… jak bych to řekl… já jsem Vševědoucí.“
můj smich mírně zamrzl
Vševědoucí?
vždyť toho hledám
po něm toužím
bez něho si zoufám
neschopen udělat kroku k
„Taky čas od času něco tvého čtu“ říkám diplomaticky, nesmím ho vyplašit
„podle mě se Ti Bible celkem povedla, konec dobrý, všechno dobré“
zatvářil se zájemně. Jakoby nevěděl co chci říct, to už ale kecá doopravdy, je přece Vševědoucí
„píšeš tam: Ten, od něhož je to svědectví praví: „Ano, příjdu brzo.“ Amen, příjď Pane Ježíši!"
…
příjď Pane Ježíši
…
příjď Pane Ježíši
…
příjď Pane Ježíši
….
….
ozvěna
ustala
ticho
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.