dřív
než se rozpláču
že už ani smrt nemá smysl
musím
namalovat duhu
schovat ji
do otevřené žíly
počkat
až zaschne
a pověsit na sloup
jako odkaz
co ze mě zbylo
žil jsem rád
místy i štastně
jen
zvykej si
nikdo tam nahoře není
a
oni už ti to připomenou
muži v černých řízách
až do tebe
tvé ženy
a tvých děti
budou vnikat
vším co budou mít po ruce
Rybička - díky :D
Dromedar - pokud je těch pár řádků vraždou "poezie" je to pro mě doopravdy srdečná pocta, protože kdyby v tom co píši byla konvence, či nádech klasiků, musel bych se stydět...
není za co ;)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.