Boží milost
bez prodlení
přirovnal bych k vodě
padající z nebe
jednou je svěží
jako jarní deštík
-
jindy shledáme ji mocnou a strašlivou bouří
-
někdy dala by se přirovnat k podzimním mlhám
tichá, tajemná…
-
často ji nechápem a proto se nám stává nepříjemnou
stejně tak, jako sněhové vločky za krkem
-
nejčastěji však na sebe bere podobu ranní rosy
které si mnohdy ani nevšimneme
Takovou ji neznám.Cítím ji jako horoucí vlnu lásky, jenž nás naplní, až duše přetéká a musí se o ni podělit,rozdávat co nejvíce a čím víc rozdávám, tím jsou Boží milosti mocnější.Přichází nečekaně a dokáži s tělem pěkně zamávat.
zdá se mi to jako jiný pohled na stejnou věc! :)
Ano,Boží milosti jsou různé a mnozí nic takového necítí a nechápou,o čem tu píšeme.Mám podezření,že působí tam,kde je jich třeba.Kdo má víru pevnou a žije v ní,ten nepotřebuje takové milosti.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.